Neuvízla jsi v pečovatelce?

Kdyby ses dozvěděla, že jsi jen uvízla v archetypu a že ho lze udravit?

Archetypy jsou báječná věc, najdete mnoho variant na toto téma. Tyto kolektivní pravzory, tradicí posvěcené, představující typickou postavu, představu, příběh,  jdou dál něž pouhá typologie. A většina typologií z nich vychází.

Většina lidí zná ty Jungiánské, máme tu mytologické, řecké, pohádkové. Já mám ráda ty šamanské a také ty od Caloline Myss, intuitivní lékařky, které pracuje se zdravím jako energetickým systémem.

Proč jsem začala o archetypech? Protože problémy mnoha z nás nastávají v okamžiku, kdy z nějakého důvodu uvízneme v archetypu a neposouváme se v životě dál.

Představ si, že jsi jako dítě strčila hlavu do díry a nejde ti tu hlavu vytáhnout ven. Tak takhle přesně to vypadá, když uvízneš v archetypu. V počátku to jde a za chvíli je v tom těsno a je fakt moc fajn, najít trik, jak se z té díry dostat ven!

Když to šlo dovnitř musí to i ven. Jen je třeba ošetřit rány, otok atd.

Princezna nebo pečovatelka?

Důvod proč uvízneme v archetypu vznikne, protože jsme malý, nevíme co nás v té díře čeká. 

Myšlení dítěte, cca do 7 let, je silně černobílé. Dítě nevyhodnocuje souvislosti, detaily, abstrakce. (Mluvím o myšlení, jinak jsou děti velmi vnímavé.)

Například jedna žena si strašně přála být pro svého otce princeznou, tak jako každá holčička. Ale on byl hrubián a ocenil ji jen, když byla výkonná, stála na podiu a byla dokonalá. Mohl se s ní chlubit. Spojila si to s láskou a pak v dospělosti, toužila jen po uznání, stát na pomyslném podiu, všechno mít pod kontrolou, aby se jí za žádnou cenu nestalo, že by udělala chybu a přišla zase pomyslná facka. Těch facek díky tomu v životě dostala hodně. 

Co se děje se ženou, když uvízne v archetypu princezny?

Podívejte se pohádku Princezna Řachanda a taková 50 letá Řachanda, no není to úplně ono.

Jenže jedním z nejčastějším uvíznutím je, uvíznutí v archetypu PEČOVATELKA – matka, učitelka, ochránkyně.

MÁME TU MDŽ A TEDY OSLAVU ŽENSKOSTI, ŽENSTVÍ, ŽENSKÉ ENERGIE a tak právě proto vnímám příležitost uzdravit pečovatelku a vnímat sebe.

Víš kolik žen uvízlo v archetypu pečovatelka? Hodněěěěěě!

Tak si pojď prozkoumat, jestli tam nejsi taky…

Taková pečovatelka se stará o ostatní s tím největším nasazením. Nemá hranice v tom, co je pro pomoc druhým nemožné. Její okolí ani zdaleka nedokáže pečovat, takovým způsobem jako ona, nemusí totiž. 

Má ohromně vypěstovaný soucit a za žádnou cenu nikdy není sobecká. Být sobecká je pro ni totiž něco jako smrt. Konečná. Sobeckost nechápe ani u druhých, ani u malých dětí, které jsou z principu svého vnímání sebestředné. Pracuje většinou také jako pečující bytost ve službách a vlastně celý den pečuje, o děti, klienty, dům, zahradu.

Problém je že nepečuje o sebe, nemá zdravé hranice a tak když dostane úkol, prosbu, tak jde a pomůže. Velmi rychle se stane unavenou a vyždímanou na kost. 

A to nemluvě o tom, že se na ní bez ochranných hranic velice často nalepí toxická bytost, která tak ráda saje její energii. Mňam, ono jí tak chutná, ten soucit, to je jako med.

Nechceš být vysátá? Změň to u sebe.

Starat se o sebe, mít hranice, být pevná, sebevědomá, sebejistá…to se snadno řekne, ale jak na to?

Identifikovat skutečný důvod, proč za žádnou cenu nesmím být soucitná a přeprogramovat ho. 

Umíš-li to sama, udělej to hned a oslav tím sama sebe

Povím ti ještě jeden příklad ženy, která pečovala o druhé. Ani si neuměla představit, že by to snad mělo být jinak. Dělala, co si přál její muž, její děti. Byla velice snadno přemluvitelná a unavená. Tak trochu pořád ve všech viděla sobce a měla se na pozoru, aby jí někdo neublížil. Ale na druhou stranu plnila přání na počkání. Stačilo říct: „Měli bychom posekat trávu.“ A než přišel z práce byla posekaná. Takhle to ona ale vůbec nemyslel. Tentokrát jsme nenašly skutečný důvod proč to dělá v dětství, protože tam už si to vyléčila, ale v mladém věku kolem 20 let, kdy měla chlapa, co si h sama vybrala a on jí po roce opustil s tím, že takhle si to nepředstavoval. Byl v tom chladný, bylo mu to dost jedno. Ale pro ní to byl šok a od té doby se ještě víc snažila být dokonalou, nechybující partnerkou. Srovnávala se s dokonalými ženami, (podle její představy samozřejmě) a když porodila děti dělala to samé. Aby jí jednu neopustily i ony. Přestože ji všichni milovali jela na plný plyn, až vyhořela. V kontaktu se svou vnitřní pečovatelkou jsme postavily konstelaci s bývalým partnerem a odstranily vnitřní smlouvu: Musím být dokonalá, abych zase nebyla opuštěná.  Začala žít úplně jiný život, kdy jí pořád všichni milovaly a dokonce i ona sebe sama. S dětmi musela držet linku nových pravidel, protože zvyk je železná košile. Normálně jim řekla teď nemůžu a překvapivě, ony to respektovaly…byla si totiž jistá. 

Lidé reagují na naše vibrace, ne na to co říkáme!

Nevíš-li jak na to, tak se objednej na konzultaci.

Přeji všem ženám, aby jejich vnitřní pečovatelky byly laskavé. Věděly, kdy je dobré pomoci a kdy ne, aby si byly jisté vlastní silou, byly chráněné ochranou hranicí před „vampíry“ všeho druhu a aby potřebu pečovat otáčely i k samy sobě.

Sdílet:

Další příspěvky

Kdo je tady odborník?

Často vidím rozčílené články, kolik lidí se teď věnuje psychologii a nejsou odborníci, protože u nás v ČR je odborník jen klinický psycholog a psychiatr…

Odebírat Newsletter