Zablokovaná schopnost propojit se se svou vizí
Máme pomalu konec ledna, jedno oko otvíráme ze zimního spánku, druhé ještě ne. Už je už, začít alespoň myslet na období probuzení (jaro).
Proč sabotujeme vlastní vizionářství?
Pokud vám totiž nejde naplňovat své vize a přání, zádrhel může být úplně někde jinde, než na první dobrou čekáte.
Kdo mě ještě nezná, jsem Bedřiška Žufanová a jsem koučka, NLP master a moderní šamanka v jedné osobě, což znamená, že propojuji racionální a spirituální svět v jeden celek. Nejraději identifikuji toxické energie a pomáhám uvolňovat přesvědčení, která ženy brzdí od spokojenosti. Spokojená chce být žena na mateřské, podnikatelka i vysoce postavená manažerka. Jsem autorkou projektů Podnikej a žij, Non toxic byznys a Spokojená žena (bývalé Být sama sebou).
Na osobních konzultacích s radostí pozoruji, jak se ženám proměňuje přístup k podnikání i k životu a vede k větší spokojenosti. A jak jeden skrytý jednoznačný blok může ovlivnit všechno, co se nám děje. Je to jako když kapka jedu toxifikuje celou studánku vody. Je třeba najít příčinu toho, odkud se tam ten jed dostává. Odstranit a vyčistit stávající vodu, nechat hodně zkažené vody odpustit nebo jinak vyčistit, ale z pramene nechat natéct novou čistou vodu.
A proto vznikl i kurz, kde budeme pracovat na tom, abychom přeprogramovaly svoji mysl tak, aby se naše vize a přání mohly překlopit v realitu. Jsme v podnikatelském kurzu, takže budeme plánovat byznys, podnikání nebo projekt na rok 2023. Všechno lze ale použít i pro život.
Pečlivě se věnujeme racionálním i jemnohmotným překážkám na cestě k cíli. A od těch jemných, hlubokých, skrytých…PROSTĚ BLOKŮ jsem v projektu já.
Stará přesvědčení mají i mladí lidé
Takže zpátky na značky a proč z pohledu programování mysli a energetických toků nejde každému vytvořit svou vizi?
Těch překážek na cestě je opravdu hodně. Ráda bych vám představila některé z nich.
Pojďte si představit starší dámu, která si chce objednat balíček. Ten balíček jí doručí nějaká moderní zásilková služba, ale ona neví, jak na to. Prostě neumí objednat a zaplatit kartou, má pro moderní svět staré myšlení. Moc, moc se bojí těch novot a neumí přemýšlet tou logikou těch modernizací. Znáte takovou nějakou babičku?
On ale takhle někdy přemýšlí i mladší mozek. Máme všichni v sobě stará přesvědčení a nová přesvědčení. A ta stará jsou silnější, protože se spojily v našem mozku s nějakou emocí, nejčastěji se strachem. Emoce je informace. Protože to, co tu babičku nepustí dál, není to, že by to nedokázala. Má se na koho obrátit. Zastaví ji ale emoce strachu, která jí říká: „Tenhle svět už není pro mě. To nedokážu. Tak já to radši nechci. Něco si objednám a oni mi ukradnou peníze z účtu. Ve světě je všude tolik podvodníků.“ A ta emoce jménem strach ovládne mysl i ruku, která neobjedná balíček.
A jak to souvisí s naší vizí?
Vize se směřuje do budoucnosti, naše zkušenosti, tedy i touhy, se opírají o minulost. Do toho víme, že ideální je stanovit si vizi v přítomnosti. Byla jsem jako koučka u příkladu ženy, která se dozví v podnikatelském kurzu, že si má vytvořit vizi. Dostane návodné otázky, má si nakreslit jantru přání a ona sedí a sedí a buší jí srdce a neví, co jako má dělat a tak raději neudělá nic. Přeskočí tento bod a věnuje se strategickým informacím, jak vytvořit magnet zdarma, jak ho postovat a kolik dní na to potřebuje. Ale nakonec se to nikam nedostane. Není výsledek. Žena má strach koukat se do budoucnosti, nemůže prostě dopředu. Proč? To byste nečekaly. Protože jako malá se jednou koukla dopředu a zjistila, že se něco stane, něco vážného v její rodině. A ono se to stalo. Z hrůzy dítěte si zavřela tuto intuitivní bránu koukání dopředu, vyděsilo jí to. Jenže zavřela si tím i všechno okolo, i schopnost podívat se, kde by chtěla být za deset let. Nebo co by měla dělat na jaře pro své podnikání, aby v létě mohla odpočívat. Ten strach byl tak silná emoce, že se prostě nepohnula z místa. Podnikala dál v módu: Je třeba pracovat, vydělávat a nechat se vést plánováním od mentora.
V okamžiku, kdy identifikujeme strach a připravíme pro svůj mozek pocit bezpečí, v tomto případě z koukání do budoucnosti, uleví se nám. Po konzultaci si žena vytvořila takovou vizi, za kterou její srdce plane a ona pak vědomě napasovává strategické rady mentorky snadno a hravě a nebojí se je realizovat. Tento strach je možná trochu netypický. Opravdu se každé malé dítě nesetká s tím, že ho intuice navede k něčemu hrůzostrašnému. Na druhou stranu bychom se možná divily…
Bloky z oblasti tvoření vize mohou být i víc obyčejné.
Například přesvědčení: Je třeba pracovat, makat. Podnikání se musí odmakat a není třeba se zdržovat něčím jako je má vize.
Potřeba dřít za každou cenu je v mužské energii jako prvotní kletba mužů o vyhnání z ráje. Genesis 3:19 B21 V potu tváře budeš jíst svůj chléb, dokud se nevrátíš do země, neboť z ní pocházíš: Prach jsi a v prach se obrátíš! (Více info Alberto Villoldo, Uzdravení temné stránky)
My ženy se ale tímto zabývat nemusíme. Pokud potřebujeme dřít za každou cenu, je to návyk a vzor a převzaly jsme mód mužské energie. A pozor, nedřít neznamená nepracovat!!!! Stačí se spojit s ženskou energií, vyléčit svého vnitřního muže z prvotní kletby a začít ze své plné síly snít svou vizi. Opustit starý vzorec: Musí to být dřina, není dřina. Až z pozice tvůrkyně se dostáváme blíž ke skutečné vizi.
Jsou lidé, kteří cokoliv, co si zamanou, tak jim to vyjde. Pro cokoliv se rozhodnou, se stane. Děje se jim to v lásce, ve vztazích, v hojnosti, způsobu života i zdraví. Jsou lidé, kteří mají napsané od ledna svoje přání, už několik let prochází všemi možnými kurzy a výsledky se jim nedostavují. Přání zůstávají na nástěnce jen pro připomenutí toho, jak moc se jim nedaří. A jako ve všem existuje i střední proud těch, kterým se daří zaparkovat tam, kde si přejí, mít muže na zakázku z vesmíru, ale pracovní vize, jak kdyby tam nahoře neviděli. (Jen příklady)
V čem je rozdíl?
V našem vnitřním nastavení. Odkud ty přání a vize vedeme.
Představte si vnitřní prostor pro ženu, která je otevřená srdcem ve své síle. Která je silná a pevná ve svém postoji. Která ví, co si přát, co si vysnít a má velkou víru ve vesmír, že je o ni postaráno. Navíc dokáže dnes a denně vyjádřit vděčnost za to, čeho se jí dostává.
Nebo si představte vnitřní hřiště, kde uvízla bytost v podobě malé holčičky a běhá tam od mantinelu k mantinelu. A pořád má pocit, že má málo. Málo energie, málo lásky, málo peněz, málo pozornosti. A v tomto hřišti prostě uvízla. Jde z něho odejít, ale neví jak. A tak když si přeje smysluplný projekt, který vydělává aspoň 600tis. ročně, jí to okamžitě padne do mantinelů, kde je vyhodnoceno, že 600tis. je moc a ona má všeho málo. Takže 10tis. měsíčně, holka, taková mateřská, to by šlo. Ale víc ne. To až opustíš hřiště.
Je to jako facka. Chceš 600 máš 10. A to ti stačí, máš málo. Máš program, máš málo. Tak máš málo.
Opusť hřiště
Potřebujeme opustit ta naše soukromá hřišťátka a pak nám ty strategie budou fungovat.
Hlavní úkol nás všech je změnit naše nefungující nastavení, přepsat mínus na plus, naladit se a otevřít se snění a bráně umožnění.
Zrušit bloky. Zrušit bloky. Zrušit bloky. 🙂
Svým dětem často říkám, že neexistuje dobře/špatně, baví/nebaví, jde/nejde, ale jen funguje/ nefunguje. Funkční cesta/ nefunkční cesta.
A každý z nás může pořád něco inovovat.
Svými kurzy a konzultacemi neslibuji vzdušné zámky, milion za měsíc a zázraky předevčírem. Růst je přirozené a postupné zvelebování nás samotných k našemu nejvyššímu cíli. Tu touhu po dokonalosti a to, že se z osobnostního rozvoje stal souboj za dokonalostí, to si z toho děláme my samy. Jedeme na výkon.
Růst je přirozený. Co by asi takhle planeta bez evoluce dělala? Možná stojí za to přijmout, že i osobní rozvoj náleží spíš do ženské energie, která je hluboká, jemná, tvořivá, silná a mocná.
Takže pokud chceme růst, potřebujeme odpustit ty hráze, které jsme si pečlivě vybudovaly. Víme, proč nám někdy ta vize nemusí fungovat. Protože jsme si ucpaly tok.
Těším se na vás, vaše vize na konzultacích. Všechno, co dělám pro klientky i žiju. Jsme v tom spolu.
Bedřiška
